Programy primární prevence v období Covid-19

Lektorky Centra primární prevence Spektrum zareagovaly v souvislosti s aktuálně probíhající pandemií onemocnění koronavirem (COVID-19) a dopadem aktuální situace na programy primární prevence s nabídkou činností.

Přikládáme článek zpracovaný Mgr. Jarmilou Vedralovou, ředitelkou Odboru protidrogové politiky, Úřadu vlády ČR ve spolupráci s poskytovateli programů primární prevence na území České Republiky.

Negativní působení aktuální situace na děti a dospívající: Zkušenosti odborníků v oblasti primární prevence

V období pandemie onemocnění koronavirem (Covid 19) vytvořil Odbor protidrogové politiky Úřadu vlády ČR platformu pro komunikaci s programy primární prevence rizikového chování financovanými z dotačního řízení Úřadu vlády ČR. Přerušení školní docházky v době pandemie může na řadu dětí působit negativně.

Děti žijí v různých rodinných prostředích a mají různé podpůrné podmínky pro zvládání současné situace.  Odborná společnost pro prevenci rizikového chování ve svém prohlášení upozorňuje na rozdíly mezi dětmi. Některé děti mohou být rády, že jsou doma a nemusí do školy, užívají si přítomnost rodičů, hry, zábavu i učení. Jiné jsou možná celé dny jen samy, s počítačem a kamarády on-line na síti, s televizí či telefonem. Některé děti se však musí hodně snažit, aby nebyly přítěží pro své rodiče a jsou rády, když mohou odejít do školy, za kamarády, zažít klid, jenže nyní tuto možnost nemají. V neposlední řadě je situace náročná pro děti, v jejichž rodinách je někdo infikovaný, případně nemoc již způsobila ztrátu někoho blízkého.

Dlouhodobé programy primární prevence mají nezastupitelnou roli ve snižování negativních dopadů aktuální situace na děti a mladistvé, a to zejména v této krizové situaci a po znovuobnovení školní docházky.

Programy primární prevence sdílejí konkrétní zkušenosti s tím, jakým situacím jsou děti vystaveny, s jakými problémy v souvislosti s aktuální situací se na ně děti obracejí a jaké negativní působení aktuální situace na děti zaznamenaly:

- témata týkající se samoty dětí v rodinách a jejich vyhladovělost po vrstevnickém kontaktu (prostě se jim stýská po kamarádech, chybí referenční skupina, kde je možné sdílet, spoluprožívat, zapadnout apod., což je pro zdravý vývoj děti velmi důležité);

- žáci mají odosobněný či vůbec žádný kontakt s učiteli, zadané látce často nemohou porozumět bez patřičného výkladu a pro mnoho rodičů je velmi těžké či nemožné své děti látce naučit (víc dětí v domácnosti, rodiče jsou zaměstnaní, u starších dětí již nemohou čerpat OČR, látka je bez výkladu pedagoga náročná);

- z výuky se ztrácí osobní rozměr a hrozí, že žákům budou chybět znalosti, na kterých budou stavět v navazujících ročnících, žáci starších ročníků mají strach z dopadů, které přijdou, pokud nesplní domácí úkoly, a z přijímacích zkoušek na střední školy;

- pro mnoho dětí je náročné trávit všechen čas společně s rodiči a sourozenci;

- absence rozlišení mezi povinnostmi a volným časem, ale také nuda a ponorková nemoc vedou k narůstajícímu podráždění a frustraci, které následně vedou k vyhrocenějším situacím v domácnostech, vzrůstají hádky a konflikty;

- děti se často cítí pod stresem, bez možnosti cokoliv ovlivnit (např. naplánovat si sám svůj čas a prostor) či naopak bez jakékoliv motivace;

- v důsledku výše uvedeného tak byl u některých dětí zaznamenán nárůst stresu a frustrace, který směřuje k únikovým strategiím, např. tendenci se uzavírat do online světa, vyšší konzumaci návykových látek, především cigaret, alkoholu a marihuany;

- zaznamenány byly i případy sebepoškozování;

- kyberšikana a sexting;

- vystrašené, úzkostné až panické reakce vztahující se k onemocnění COVID-19 (nejčastěji vyplývá z přístupu celé rodiny/rodičů k situaci, jejich strachu z možného infikování);

- celkově doma špatná atmosféra, tzv. dusno mezi rodiči (způsobuje ztráta nebo obava o ztrátu zaměstnání, snížení finančních příjmů v rodinách), užívání alkoholu rodiči;

- některých žáků se také přímo dotýká finanční krize, zvlášť pokud o práci přišli či přijdou jejich rodiče či jiní příbuzní.

V budoucnu se tato témata budou s přibývajícím stresem, frustrací a ekonomickými dopady dále prohlubovat. V souvislosti s tím se předpokládá následující vývoj situace:

- žáci budou frustrovaní ze zvýšených nároků pedagogů a tlaku, že „je potřeba vše dohnat";

- domácí situace mnohých žáků bude náročnější z ekonomických důvodů;

- zvětší se rozdíl mezi žáky z rodin, kde se jim rodiče během karantény mohli věnovat, a dětmi, které tuto podporu doma nemají;

- výše uvedené vyústí ve zvýšení míry násilí a agrese ve školách;

nárůst problémů děti s nadužíváním nových technologií a internetu a užívání návykových látek z nedostatku jiných aktivit v současné situaci a jako vyhýbavá strategie u dětí, které budou mít obtíže s adaptací na nový režim (opět pravidelně vstávat a plnit své úkoly);

- potenciálním rizikem je také zvýšení kriminality (drobné krádeže mezi spolužáky, aby si děti zajistily věci, na které byly zvyklé);

- narušení školních kolektivů, přátelství mezi dětmi, vztah třídního učitele a jeho třídy, ale také autority pedagogů.

Nejrizikovější školy se nacházejí ve vyloučených lokalitách. Jde o školy, které navštěvují děti rodičů, kteří v důsledky pandemie přijdou o práci, a střední odborná učiliště, na která dochází větší procento dětí z rodin s nižšími příjmy. Dále se předpokládá, že stávající situace bude mít negativní dopad na děti, které mají horší schopnost dodržovat režim, a děti, pro něž je škola již v současné době více náročná (tj. děti se specifickými potřebami, děti s postiženími omezujícími či znemožňujícími online či distanční výuku apod.). V neposlední řadě jsou ohroženy děti, které již trpí či jsou náchylné k problémům v oblasti duševního zdraví (především úzkosti a deprese), a děti již nyní užívající návykové látky.

Mgr. Jarmila Vedralová, ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR
Kontakt na Odbor protidrogové politiky Úřadu vlády ČR: opk@vlada.cz, tel.: 224 003 870.